zoubkaté. Z. slabsi, dlouze vybihavé. V pfedni casti 1. na povrchu

zoubkaté. Z. slabsi, dlouze vybihavé. V pfedni casti 1. na povrchu hrboulky
(nad pfehràdkami). В. сер. v pfedu drobné, 4 h r a n n é a podlonhlc, zelené,
u pfedu 2vrstevné, kn'delné velké, hnédé, z. nedosahujici, jednovrstevné. O b a l n é
1. vysoko posvitc, kràtce spièaté. Kv. j e d n o d o m é , sanici p u p e n y na basi
plodnych vétvf. St. az pfes 1 cm vys., zluty, posléz ccrnavy, jen n a h o f e
vpravo krouceny. Т. песо nachylenà, soumérnà, hrbatà, bledè hnedà, tenkoblanuà, s cervenyra ustim, t r o c h u zakfivenà, znacne podlouhlà, k r à t c e k r k a t à
a zfetelne bradatà, hladkd, posléz pod ustim malo zaskrcenà. B. exothecia
tenkostenné, nepravidelné. Prstenec vyvinutji, ^rady, loupavy.
V. bledé, na
okraji oranèovém vroubkované,
tence zobanité, skoro zdéli t. . Ob. dlouhé,
oranzovc, и predu bledé, huste papillosnf. Z. do ' > v r a m e n a dlouze bieikovita klané. Zr. v cervenci.
2
;
Na nevàpenatych skalàch a kameni ve vysokych horàch. V Krkonosich hojne :
na S nèzce (Lmpr), Webrova cesta, Kozi hfbcty, Spindelmuhle (Vel), Jizerské hory
l'Lmpr), v Sumave na Javoru a Jezernf stene (Vel).
. Starkei W e b . Mohr ( O n c o p h o r u s St. Brid., D. curvifolium Schl.).
Ponekud silnejsi neè pfed., v sirokych, dosti hustych, 2 — б cm vys., zive
zelenych neb castéji zlutorjelcuycJi, lesklych polstàrcich. L. (2 — 4 min di.)
uekrouccné, siine srpovite jednostranné,
z kopinaté base zvolna zlàbkovite
stetinkovité, celokrajné n e b jen u spicky n e k d y m a l o u n k o zoubkaté. Z. vy­
bihavé, dosti slabé. В. сер. uzee protàhlé, n a h o f e kratsi, hladke', kn'delné
z. nedosahujici, velké a càsteené 2vrstevné. Obalné 1. pfes pul posvité. Kv.
j e d n o d o m é , sanici na basi plodné vétve. St. tcninky,
vldskovity,
1 — cm
vys., zlutocerveny, dole vpravo, nahofe vlevo krouceny. T. slabe
nachylenà,
soumérnà, s bradatého, staècnclio spodu podlouhle vdlcovitd, slabé zakfivenà,
.v ?i.::kymi, podélnymi
nepravidelnymi
pruhy, posléz podél bràzditd
a pod
ustim zaskrcenà. B. utloblanného exothecia velini lìzké, protdhle
prosenchymatické. Prstenec 2fady, loupavy. V. tence zobanité, 1/-2 t , cervenavé, dole
kolcm vroubkované. Spicka c. màio drsnà. Ob. krvavé, na blàné basalni
5vrstevné, z. pfes
klané, na spickàch bledé a papillosnf. Zr. v lete.
Podobà se zjevem ponekud slabym formàra D. longifolium,
ale jest utloucky,
barvy zlutozelené, mensich tobolek, vlàskovitych stetu.
Na nevàpenatych skalàch vyssich hor (od 900 — 1500 m). V Krkonosich a Jiz.
horàch vseobeené (Lmpr. Vel), v Sumave na Plòckensteine, Roklanu, Javoru (Molendo),
Krusné hory (Rabenh). — U Hlinska (Wdm.)??
B) (Dicranitìii). Loci, obaleny vlàsenim. Ob. z. podél j a m k a t é prouzkované, c. hladkà, kv. elvojdomé.
a) T. naklonénà a s o u m é r n à , b. сер. teckované.
* L. napfic vlnkaté, z. pfed spickou inizici.
D. spurilim H d w . (D. c o n d e n s a t u m Hdw.). V e velkych polstàffch,
s n a d n o se rozpadajicich, dole siine rezavé plsténych, barvy sluté
zelené.
Loci, az 6 cui vys., kolmé, pfitisklymi
I. tlusté vàlcovité a na l'onci copceté
pfispicatené.
L. zpfima odstàlé a vzpfimcné, za sue ha obloukate
priklonéné
a spickou zkrouceué, na okrajfch j e m n é d r o b n é vlnkaté, z velini vydnté, po­
dlouhle vejcité base zakoncité càrkovité neb zaspicaténé, ke spicce d r o b n é